Léčivé rostliny

Benedikt lékařský

cnicus benedictus

Jednoletá bylina dorůstající až do výšky 60 cm, s podlouhlými bodlinatými listy. Lodyha načervenalé barvy je hustě chlupatá, stejně tak listy. Kvete v červnu a červenci, květy mají žlutou barvu.

Fytoterapie: Benediktu jsou připisovány mnohé léčivé účinky (latinské benedictus znamená požehnaný), zejména protibakteriální a protinádorové. Podporuje a tonizuje zažívání, především tvorbu trávicích šťáv a žluče. Užívá se při nemocech žlučníku a jater, dně a revmatismu; jako cytostatikum. Zevně pak k hojení ran, vředů a ekzémů. Čaj z benediktu podporuje činnost nervové soustavy. Podrobnější užití viz linky v oddíle Externí odkazy. Pozor na předávkování benediktem, vysoké dávky mohou přivodit žaludeční nevolnost až zvracení.

Brutnák lékařský

Borago officinalis

Brutnák lékařský (Borago officinalis) je jednoletá bylina z čeledi brutnákovitých (Boraginaceae). Pochází z oblasti Středozemí, v České republice se pěstuje jako léčivka a salátová zelenina. Jeho semena (tvrdky) obsahují kvalitní jedlý olej.

Jedná se především o prostředek k posílení a ošetření nervového systému. Užívá se proto při neurastenii. Vnitřně v nálevu působí jako diuretikum, diaforetikum, kardiotonikum, "pročišťuje krev" a snižuje dráždivost. Zevně jako emoliens a antiflogistikum. Je proto vhodným prostředkem při srdečních chorobách, návalech horka, horečnatých stavech, revmatických bolestech, ženských nervových potížích a při zánětu ledvin. Jako léčivka působí protizánětlivě při příznacích revmatismu a při nemocech z nachlazení. Olej z brutnáku se využívá ve výživě i v kosmetice.

Divizna velkokvětá

Verbascum densiflorum

Jde o dvouletou, na celém povrchu plstnatě ochlupenou bylinu dorůstající výšky 2 metrů. V prvním roce vegetace vytváří růžici přízemních, lehce plstnatých listů. V roce druhém z této růžice vyrůstá ochlupená lodyha opatřená střídavými, taktéž ochlupenými listy vejčitého tvaru a hroznovitě uspořádanými květy, které mají pětidílný, zvonkovitý a plstnatý kalich tvořený jasně žlutými, srostlými a pěticípými korunami. Kvete od května do září. Plody jsou tobolky. Po vysemenění rostlina hyne.

Divizna je známá léčivka. Pro léčebné účely se využívá hlavně květ divizny, případně listy, a to při průduškových onemocněních a nemocech z nachlazení. Léčí kašel a má protizánětlivé účinky. Čaj z květů divizny prospívá činnosti jater, sleziny a brzlíku, působí močopudně.

Heřmánek pravý

Matricaria chamomilla

Lidově nazýván rumánek, marunka, harmaníček či kamilka. Odborný název pochází pravděpodobně z latinského slova mater (matka), resp. matrix, tj. děloha, zřejmě podle dutého květního lůžka nebo podle toho, že je bylinou užívanou též k léčení ženských nemocí a hygieně.[2] Český výraz heřmánek potom z latinského armanilla s přidáním počátečního „h-“ (staročesky ještě ormánek).

Heřmánek pravý je jako léčivá rostlina užíván již po tisíciletí; byl znám již ve starém Egyptě, v antickém Řecku i Římě. U Anglosasů byl považován za jednu z devíti posvátných bylin darovaných člověku od Boha.[9] Sbírány jsou rozkvetlé úbory krátce po rozvití (Flos chamomillae)[1], které se suší a užívají ve formě čajů a odvarů, přidávají se do ozdravných koupelí a do polštářů pro lepší spánek.[10] Jejich výpary lze též inhalovat. Zevně se užívá heřmánkový olej a nejrůznější masti.

Jetel

Trifolium

Jetel (Trifolium) je rozsáhlý rod rostlin z čeledi bobovité, zahrnující asi 250 druhů. Jetely jsou byliny s povětšině trojčetnými listy a květy v hlávkovitých květenstvích. Jsou rozšířeny v Eurasii, Africe i Americe. Jetele jsou pěstovány jako hodnotné pícniny. V České republice se vyskytuje celkem 19 druhů jetelů, některé z nich náležejí mezi obecně rozšířené rostliny.

Zkracuje a ulehčuje léčbu kašle, rýmy, bronchitidy, či nachlazení. Má velice příjemnou chuť, čaje z květů jetele lučního se mohou užívat i delší období. Jetel luční zmírňuje potíže spojené s menopauzou, nespavostí, návaly horka, pocity nevolnosti apod. Hlavní využitelnou složkou jsou fytoestrogeny.

Kakost luční

Geranium pratense

Kakost luční má silný krátký oddenek, přímou, větvenou a drsně chlupatou lodyhu. Přízemní listy jsou v růžici, dlouze řapíkaté, čepele o průměru 10–15 cm, hluboce dlanitě sedmidílné, jednou až dvakrát peřenoklané. Lodyžní listy se nahoru zmenšují, jsou krátce řapíkaté až přisedlé a tří- až pětidílné, drsně chlupaté. Palisty jsou vejčitě kopinaté, červenohnědé. Květy jsou v párech na dlouhých stopkách, pětičetné, korunní lístky obvejčité, 12 až 20 mm dlouhé, světle modré až modrofialové, výjimečně bílé nebo růžové, a mají 5+5 tyčinek. Svrchní semeník dozrává do zobanovitého plodu, který se od base roztrhává na pět dílů. Kvete od června do září.

Je to bylinka, která napomáhá rozpouštět močový písek a kaménky, působí močopudně a podporuje činnost ledvin. Má svíravé účinky a hojí sliznice plic i střev, dokáže zastavovat vnitřní krvácení. Kakost je vhodné užívat při průjmech, a je velmi účinný při nadměrné nebo bolestivé menstruaci.